Památky UNESCO v Třebíči
Židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa, tyto třebíčské památky byly do
Světového dědictví UNESCO zapsány v roce 2003 a tvoří soubor části městské památkové zóny města Třebíč.
Bazilika Sv. Prokopa
Bazilika Sv. Prokopa je románsko-gotická stavba, která byla původně zasvěcena Panně Marii. V roce 1704 se stal patronem svatý prokop, jeho jméno nese bazilika dodnes. Původně byla stavba součástí benediktinského kláštera, který sloužil svému účelu do 16. století, následně byl přestavěn na šlechtické sídlo a tím započala jeho zámecká historie. V těsné blízkosti třebíčského zámku, v krásném prostředí areálu podzámecké nivy se bude v červnu 2012 konat jedinečné open air představení opery G. Bizeta Carmen.
Zřejmě nejcennější částí baziliky je vstupní portál nazývaný Rajská brána (Porta paradisi). Tento jedinečný architektonický skvost pochází z počátku 13. století, znovu byl objeven až v roce 1862. Na každé straně portálu se nachází 11 žulových sloupků s rozmanitými rostlinnými a geometrickými motivy.
Kaple a krypta baziliky sv. Prokopa
Opatská kaple se nachází na konci severní boční lodi. Najdete zde původní gotické nástěnné malby ze 13. století – po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě druhé nejstarší v České republice. Podobné malby zdobily dříve celý interiér baziliky.
Krypta třebíčské baziliky sloužila jako pohřebiště zakladatelů kláštera a mnichů, jejich ostatky dnes spočívají na jiném místě. Strop krypty podpírá 50 sloupů a polosloupů. Jejich hlavice zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. V třebíčské kryptě se mimo jiné natáčel i jeden ze skvostů české kinematografie – film Marketa Lazarová.
Čtvrť Zámostí a židovský hřbitov
Čtvrť Zámostí (Tento název nese i letní kulturní festival pořádaný na stejném místě jako open air představení opery Carmen.) se nachází v blízkosti centra města, asi 200 metrů od baziliky sv. Prokopa.
Tak jako ostatní židovská ghetta je i to třebíčské příkladem maximálně zastavěného území. Úzké křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, domky natěsnané blízko sebe a neopakovatelným způsobem prorostlé mezi sebou, malá náměstí, tajemné domovní průchody mezi ulicemi – to vše vytváří neopakovatelný genius loci tohoto miniaturního světa pod skalami Hrádku na levém břehu řeky Jihlavy.
V ghettu žilo v dobách nejhustšího osídlení na 1 200 obyvatel, kteří měli k dispozici vlastní radnici, špitál, dvě synagogy i chudobinec. Před druhou světovou válkou zde žilo asi 300 obyvatel. V roce 1942 byli třebíčští Židé odvezeni do Terezína a vyhlazovacích táborů, zpět se vrátilo pouhých deset lidí. Dnes v Třebíči židovská komunita nežije.
Synagogy v židovské čtvrti
V areálu židovské čtvrti se nachází 2 židovské modlitebny.
Zadní synagoga (původně Nová synagoga) pochází z roku 1669. Nejdůležitější částí této stavby byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, kde se nacházela schránka s Tórou.
V interiéru Zadní synagogy se nachází malby z let 1706 - 1707, které byly vytvořeny bez šablon (od ruky). Jedná se především o zobrazení citátů z Talmudu a biblické verše v hebrejštině. Na stropě je barokní štuková výzdoba. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna i ženská galerie. V Zadní synagoze se často pořádají koncerty, výstavy a je tu umístěn model třebíčského židovského města, který ukazuje ghetto z období před rokem 1850. V synagoze najdete i informační centrum.
Přední synagoga byla vystavěna na západní straně židovské čtvrti, nachází se na Tichém náměstí, které je nejmenším náměstíčkem v Třebíči. Barokní budova postavená v letech 1639-1642 na místě starší dřevěné svatyně má hlavní sál zaklenutý tzv. neckovou klenbou. Mezi lety 1856 – 1857 byla synagoga přestavěna v novogotickém stylu. Zajímavostí je, že přední synagogu už více než 50 let využívá pro bohoslužebné účely Církev československá husitská.
Pokud v červnu přijedete na operu Carmen, rozhodně nevynechejte ani prohlídku židovského hřbitova.
Třebíčský židovský hřbitov
Třebíčský židovský hřbitov najdete asi 400 metrů od čtvrti Zámostí na svahu vedle „Hrádku“. Toto odlehlé umístění je typické pro naprostou většinu židovských hřbitovů, vrchnosti a měšťanům vadil pohled na pohřebiště Židů. Původní židovské pohřebiště se nacházelo poblíž hradební zdi kláštera – dnešního zámku – a přestalo sloužit svému účelu po zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků pak byly ještě na příkaz vrchnosti odstraněny. Na nově založeném hřbitově u Hrádku se pohřbívalo od 17. století.
Dnes patří třebíčský židovský hřbitov k nejzachovalejším a nejlépe udržovaným židovským hřbitovům v České republice, jeho součástí je obřadní síň z roku 1903, kde se dodnes provádí pohřební obřady podle starých židovských tradic.
Hřbitov má rozlohu 11 772 metrů čtverečních a nachází se zde přibližně 11 tisíc hrobů a 3 tisíce náhrobků. Nejstarší je z roku 1625. Hřbitov je volně přístupný veřejnosti.
Židovská čtvrť a židovský hřbitov v Třebíči jsou jedinou kompletně dochovanou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele.